Oslovila mě vize Zbrojovky. V Brně chci zažít vyprodaný stadion
Dlouhé měsíce žil bez stresu, fotbal sledoval Martin Svědík jen z tribuny. Původně se chtěl vrátit do práce až v létě, nabídka dlouhodobého úvazku u druholigové brněnské Zbrojovky však vysoce uznávanému trenérovi změnila plány. Byť se mohl v klidu upíchnout v nejvyšší soutěži, šel o patro níž. Proč? „Oslovila mě vize klubu. A taky vzpomínky. Hrál jsem v Brně před pětadvaceti tisíci diváky, teď bych to chtěl zažít jako trenér,“ sní padesátiletý kouč ve speciálním rozhovoru pro Ligu naruby.
Je to vůbec poprvé od příchodu do Zbrojovky, kdy Martin Svědík nechává nahlédnout do svých myšlenek, plánů, fotbalových snů. Hodinové interview začne vyprávěním o čase bez fotbalu, o trénování syna v Chrudimi. „Strašně mě to bavilo, práce mi dávala hlavu a patu. Kluci byli fantastičtí, trenéři výborní. Hodně mi to dalo po lidské stránce, ale i po té trenérské. Největší odměnou však bylo, že jsem viděl na hřišti svého syna. Tohle se mi nikdy nepoštěstilo,“ líčí s neskrývaným nadšením v hlase.
Hlavním tématem ale byla logicky Zbrojovka. Svědík ji převzal v dubnu, ve chvíli, kdy se strachy klepala v pásmu sestupu. „Kdybych se bál, že spadneme, nemohl bych fotbal dělat. Byla to svým způsobem výzva. Pro mě i pro celý realizační tým,“ říká.
Zbrojovku zachránil, v osmi zápasech ani jednou neprohrál, vysunul ji až na sedmé místo Chance Národní Ligy. Dalším cílem je postup mezi českou fotbalovou smetánku.
